Halata AHAS 4cesko
Martin HALATA
Dvě slovenika v archivu pražského Ústavu dějin umění
Od roku 1922, kdy France Mesesnel zveřejnil na stránkách Zborniku za zgodovino umetnosti edici korepondence českého malíře Hynaise se slovinským malířem Janezom Šubicem, nevznikla ani na české straně, ani ve Slovinsku žádná další edice archivních pramenů k vztahům Čechu a Slovinců v dějinách umění.
Pozornosti historiků však zůstaly skryty mnohé archivní prameny, nacházející se v soukromých i veřejných ústavech obou zemí. Zvláště pozoruhodné je, že stranou zůstaly i osobní pozůstalosti významných umělců, historiků a kritiků umění, byt jejich činnost je poměrně dobře známa.
Autor se dále zaměřil na dvě slovenika v archivu pražského Ústavu dějin umění AV ČR. Jedná se o torzo pozůstalosti uměleckého kritika a historika umění Františka Žákavce z let 1881–1914 a cestovní deník malíře Ludvíka Kuby.
František Žákavec se stýkal se slovinským uměnovědcem France Mesesnelem, s nímž ho pojil i odborný zájem o studium malířství 19. století. V Žákovcově pozůstalosti se proto nachází lístkovnice s excerpty přijaté i odeslané korepondence malíře Vojtěcha Hynaise s přáteli, mezi nimiž figurují i bratři Šubicové. Lístkovnice, zachycující korespondenci z let 1881–1914 představuje jedinečný pramen pro studium vztahu Hynaise a Šubiců m. j. i proto, že se dosud nepodařilo nalézt originální dopisy. Lístky rovněž excerpují korespondenci, kterou nezachycuje Mesesnelova edice.
Druhým slovenikem je cestovní deník Ludvíka Kuby. Významný český etnograf, malíř a spisovatel odcestoval do Slovinska z Prahy přes Vídeň a Sv. Gospu v květnu 1892. Ubytoval se v Kranji a podnikal výlety do Kamniku, Lublaně, Postojny a Vipavské Doliny. Slovinskou krajinu, obyčeje místních a architekturu pečlivě studoval. Dle svých slov se věnoval “kresbě krajinek”. Podle jediné v deníku provedené kresby můžeme odvodit, že kreslil dokumentačně věrně a popisně nejenon krajinu. Kresby s námětem architektury, přírodních zvláštností a lidové zábavy totiž Kuba v letech 1893–97 publikoval v sarajevském časopise Nada. Dochovaný cestovní deník tedy dokládá nejen myšlenkový svět cestujícícho umělce s učenými sklony, ale i přímé inspirační zdroje jeho “slovinských” kreseb pro zmíněný list.